PD CCSH

Kolín

Náboženská obec Kolín
Husovo nám. 273
280 02 Kolín

Telefony: 321 722 944,
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

vCard
Pozn:

Pravidelné bohoslužby v Kolíně v neděli a o církevních svátcích v 9.00 hodin, v Týnci nad Labem, Starém Kolíně a Velkém Oseku – střídavě ve 14.00, v Domově důchodců v Kolíně dle domluvy s vedením DD. Aktivity: výuka náboženství ve škole, koncerty pěveckého sboru a smyčcového orchestru Vox Bohemica, koncerty varhaníků a zpěváků CČSH, koncerty pěveckého sboru gymnázia Kolín a pěveckého sboru Continuo Kolín, dny evropského dědictví.

 


Farář Mach Oldřich, Mgr.
Telefony: 321 722 944,
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
vCard
 

Předseda rady starších Kubková Jiřina
 

Náboženská obec Církve československé v Kolíně s téměř devíti tisíci věřícími patřila od počátku k největším farnostem v diecézi. V prvním roce však neměla vlastního duchovního a dvanáct let užívala, městskou radou propůjčený, někdejší husitský kostel Jana Křtitele. Zastupovali duchovní z Prahy a z Hradce Králové, např. Emil Dlouhý-Pokorný, Bohumil Zahradník-Brodský, Karel Červený, Rudolf Pařík, Stanislav Kordule. Častým hostem byl v Kolíně ThDr. Karel Farský, jenž zde vykonal první křest, druhé bohoslužby (a během let mnohé další), druhý pohřeb, řadu přednášek, poprvé tu sloužil svou novou liturgii a navrhl i místo ke stavbě budoucího sboru.

Největší zásluhy na rozkvětu náboženské obce má její třetí farář JUC. Jan Amos Tabach, pozdější biskup v Hradci Králové, za jehož působení v Kolíně (1923–1945) se uskutečnila monumentální stavba Husova sboru a rozlehlé farní budovy (1931–1932).

Autorem stavby je Ing. Vladimír Wallenfels, žák zakladatele české moderní architektury Jana Kotěry. Sbor byl postaven v modernizovaném řeckém slohu. Průčelí se vstupním portálem představuje holubici se složenými křídly, která je připravena vzlétnout. Tvary velkých oken po stranách kostela sledují tvar střešní klenby, z jejíhož středu vyrůstá 27 m vysoká věž s křížem a rovnou střechou, ukončená husitským sluncem s kalichem. Široká vnitřní síň s mušlovitou klenbou, chrámová loď, od stolu Páně stoupá postupně do výše – k nebesům. Výsledný efekt si pohrává se světlem a akustikou. V exteriéru i interiéru nechybí přísné funkcionalistické prvky, jejichž výslednicí – za příhodných světelných podmínek – je nekonečný prostor, který udává směr moderním chrámovým stavbám.

Náboženská obec otevřela Sbor M. Jana Husa 12. června 1932 bohoslužbami ve sboru a souběžnými bohoslužbami na náměstí před sborem za účasti více než deseti tisíc lidí.

V roce 1949 byla ve sboru symbolicky umístěna zem z míst, kde umírali čeští lidé v 1. a 2. světové válce: Doss Alto / Zborov / Terron / Terezín / Lidice / Dukla, v roce 1954 byly na kůru postaveny kutnohorskou varhanářskou firmou Organa velké dvoumanuálové varhany s třiadvaceti rejstříky, v roce 1984 a 1986 elektrifikovány zvony, v roce 1992 provedena generální oprava sboru i fary a instalovány křišťálové lustry, v roce 1999 v kněžišti umístěna křtitelnice se svícnem z bílého mramoru.

Kromě Husova sboru v Kolíně se věřící shromažďují také v Husově sboru v Týnci nad Labem, ve Starém Kolíně (škola), ve Velkém Oseku (obecní úřad) a v Domově důchodců v Kolíně.

Rovněž Husův sbor v Týnci nad Labem byl postaven s nesmírnou obětavostí věřících (1932–1933), tedy jen o rok později než v Kolíně. V roce 1954 sem byly přemístěny původní kolínské varhany, v roce 1984 provedeny rozsáhlé opravy, v roce 1992 zavěšeny křišťálové lustry a za stůl Páně umístěn velký modřínový kříž.

Před sborem stojí deset metrů vysoký pomník M. Jana Husa – sochařské dílo Františka Bílka. Z rukou tohoto umělce rovněž vzešla reliéfní křížová cesta, která zdobí interiér římskokatolického chrámu sv. Bartoloměje. Pomník M. Jana Husa byl původně odhalen v roce 1914 na kolínském Karlově náměstí, kde stál do roku 1941, kdy byl na příkaz německých okupačních úřadů rozřezán a odstraněn. V roce 1949 byl znovu instalován na Vinařického, dnešním Husově náměstí před naším sborem. Hus je zobrazen ve chvíli, kdy se jeho tělo šroubovitě obtáčí kolem hranice, z které již šlehají plameny a odspoda pohlcují jeho tělo. Tento dramatický moment se odráží ve výrazu Husovy tváře, na níž lze vyčíst muka způsobená ohněm, ale stejně tak i důstojnost člověka, jemuž se otvírá nový svět. Autor pomníku, sochař František Bílek (zemřel 13. 10. 1941 v Chýnově), viděl v M. Janu Husovi kněze, který „raněn vyšším bleskem (Vyšším Životem) a zapálen hořel, hoří a svítí nám dodnes", a tuto svou myšlenku vyjádřil nejen ztvárněním, ale také vlastním názvem pomníku, který zní „Strom bleskem Pravdy zasažený, který shořev neshořel".

Město Kolín se rozkládá na obou březích Labe v úrodné Polabské nížině. Bohaté archeologické nálezy z města i z jeho nejbližšího okolí dokládají, že toto místo bylo osídleno dávno před tím, než potvrzují dochované písemné dokumenty. Bývala zde prastará křižovatka tří důležitých obchodních cest ustálených již od dob římského impéria. Přítomnost Slovanů lze doložit již v 6. století našeho letopočtu.

Královské město založil v polovině 13. století Přemysl Otakar II. První písemná listina se jménem Kolína je datována 8. září 1261. V roce 1437 postavil Bedřich ze Strážnice na místě zbořeného kláštera hrad, který byl v pozdějších dobách přestavěn na zámek. Mnohá privilegia udělená městu českými panovníky Karlem IV. a Václavem IV. podpořila rozvoj a bohatství města. Kolín se tehdy řadil mezi nejpřednější města českého království. Největší ponížení a bída nastaly v době třicetileté války. Velkého rozkvětu pak Kolín dosáhl za vlády Josefa II., kdy opět ožila řemesla a obchod. V době národního obrození v první polovině 19. století byl Kolín mezi prvními městy, kde sílil vlastenecký ruch. Další rozkvět města začal v 19. století rozvojem průmyslu a obchodu, čemuž velmi napomohlo zřízení železnice.

Dne 18. června 1757 se v blízkosti města odehrála jedna z nejkrvavějších bitev sedmileté války mezi Pruskem a Rakouskem.

Dominantou města je chrám sv. Bartoloměje, na jehož přestavbě se podílel Petr Parléř. Za zmínku stojí i zbytek židovského ghetta se zachovalou synagogou z roku 1642 a starý židovský hřbitov z 15. století.

S Kolínem je spojena řada osobností, které se tu narodily, žily nebo pracovaly. Okolo roku 1360 se zde narodil pozdější univerzitní mistr Štěpán z Kolína, v letech 1396–1402 kazatel v Betlémské kapli, učitel a příznivec M. Jana Husa. Z osob spjatých s pražským vysokým učením jmenujme také M. Jana Kolínského, humanistu, rektora Univerzity Karlovy a v letech 1555–1558 administrátora konzistoře podobojí v Praze.

Mezi další významné osobnosti patří spisovatelé Karel Leger a Josef Svatopluk Machar, profesor Karlovy Univerzity a šéf činohry Národního divadla PhDr. Otokar Fischer, zakladatel moderní pantomimy Jean Gaspard Deburau, malíři Vincenc Morstadt, Rudolf Kremlička, Václav Radimský, fotografové Jaromír Funke a Josef Sudek, orientalista světového významu, profesor Karlovy Univerzity PhDr. Bedřich Hrozný, herečka Terezie Brzková, operní zpěvačka Ludmila Dvořáková, kapelník a hudební skladatel František Kmoch.

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
Share
Krátký odkaz na článek (shURL): http://www.ccshpraha.cz/9x9

Odběr novinek E-mailem

Pražská diecéze CČSH

Nejnovější komentáře

Nejnovější z našich rubrik

Kalendář událostí

25.listopad 2017, so, 17:00
Pěvecký a houslový podzim
27.listopad 2017, po, 18:00
Operní večer na Žižkově
28.listopad 2017, út, 17:30
Romsko-česká bohoslužba na Žižkově
06.prosinec 2017, st, 18:00
Žižkovský operní večer
12.prosinec 2017, út, 18:00
Operní večer v Kutné Hoře
19.prosinec 2017, út, 14:00
Přednáška „Význam Vánoc a jejich tradice“ v Modřanech

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie.

Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie. Další informace

Rozumím

Abychom vyhověli novému legislativnímu nařízení EU, musíme, jako naprostá většina všech stránek na internetu, získat souhlas návštěvníků s použitím cookies.

Cookie je krátký textový soubor, který navštívená webová stránka odešle do prohlížeče. Umožňuje webu zaznamenat informace o vaší návštěvě, například preferovaný jazyk a další nastavení. Příští návštěva stránek tak může být snazší a produktivnější. Soubory cookie jsou důležité. Bez nich by procházení webu bylo mnohem složitější.

Soubory cookie slouží k celé řadě účelů. Používáme je například k ukládání vašich nastavení bezpečného vyhledávání, k výběru relevantních reklam, ke sledování počtu návštěvníků na stránce, k usnadnění registrace nových služeb a k ochraně vašich dat.

Detailní informace naleznete třeba zde