Část třetí - Náboženská obec, diecéze, církev

HLAVA I. NÁBOŽENSKÁ OBEC

Článek 17
VZNIK, ÚZEMNÍ ZMĚNY A ZÁNIK NÁBOŽENSKÉ OBCE

(1) Náboženská obec vzniká na základě usnesení ustavujícího shromáždění o založení náboženské obce a o zvolení jejích orgánů podle této Ústavy a Organizačního řádu, dnem uvedeným v rozhodnutí diecézní rady, jímž se schvaluje vznik náboženské obce, její název a stanoví se její územní nebo jinak určený obvod. Proti zamítavému rozhodnutí diecézní rady se může odvolat řádně zvolená rada starších k diecéznímu shromáždění, jehož rozhodnutí je konečné; v tomto případě je dnem vzniku náboženské obce den uvedený v rozhodnutí diecézního shromáždění. (2) Ustavující shromáždění, jehož se účastní členové církve projevující vůli o založení náboženské obce, svolává přípravný výbor. Zvolená rada starších předloží diecézní radě návrh na schválení vzniku náboženské obce, k němuž připojí zápis o ustavujícím shromáždění, údaje o složení zvolených orgánů a seznam zakládajících členů.
(3) Náboženská obec může se souhlasem diecézní rady a) sloučit se s jinou územně sousedící náboženskou obcí. Tímto sloučením slučovaná náboženská obec zaniká a právním nástupcem se stává náboženská obec, s níž se dosavadní náboženská obec sloučila, b) splynout s jinou čí s několika jinými územně sousedícími náboženskými obcemi. Tímto splynutím zanikají dosavadní náboženské obce a vzniká jediná nová náboženská obec, která je právním nástupcem všech náboženských obcí, které takto splynuly, c) rozdělit se na několik nových náboženských obcí. Tímto rozdělením zaniká dosavadní náboženská obec a náboženské obce vzniklé rozdělením jsou právními nástupci zaniklé náboženské obce v rozsahu podle usnesení o rozdělení, d) dohodnout se s územně sousedící náboženskou obcí, či s několika územně sousedícími náboženskými obcemi, o změně územního obvodu náboženské obce, tj. o připojení části náboženské obce do jiné náboženské obce a o převzetí práv a povinností s tím spojených.
(4) Náboženská obec může se souhlasem diecézní rady též rozhodnout o svém zrušení bez právního nástupce; s tímto zrušením je spojena likvidace, o jejímž postupu a způsobu naložení s likvidačním zůstatkem vždy rozhoduje diecézní rada usnesením alespoň tříčtvrtinové většiny všech členů diecézní rady.
(5) V záležitostech uvedených v odst. 3 a 4 rozhodují shromáždění dotčených náboženských obcí usnesením přijatým nejméně dvoutřetinovou většinou přítomných členů. Usnesení shromáždění náboženské obce nabývá platnosti teprve po jeho schválení diecézní radou a je účinné dnem uvedeným v rozhodnutí diecézní rady o schválení. Dotýká-li se rozhodnutí náboženských obcí dvou či více diecézí, vyžaduje se schválení všemi zúčastněnými diecézními radami. Proti zamítavému rozhodnutí diecézní rady je přípustné odvolání k diecéznímu shromáždění, jehož rozhodnutí je konečné.
(6) Ze závažných důvodů může o záležitostech uvedených v odst. 3 a 4 rozhodnout diecézní rada usnesením alespoň dvoutřetinové většiny všech svých členů. Proti takovému rozhodnutí je přípustné odvolání náboženské obce k diecéznímu shromáždění, jehož rozhodnutí přijaté alespoň dvoutřetinovou většinou přítomných členů je konečné. Odvolání má odkladný účinek.
(7) Organizační řád blíže upravuje záležitosti vzniku, územních změn a zániku náboženské obce.

Článek 18
POSTAVENÍ A ZÁKLADNÍ ÚKOLY NÁBOŽENSKÉ OBCE

(1) Náboženská obec uskutečňuje v rámci svého obvodu ve společenství členů základní poslání církve uvedené v této Ústavě (čl. 2) a v církevních řádech a podílí se tak na životě církve v diecézi a v církvi. Náboženská obec se podílí též na hmotném zabezpečení potřeb církve v rozsahu a způsobem uvedeným v Hospodářském řádu. Při plnění svých úkolů spolupracuje na ekumenickém díle a rozvíjí styky s územněsprávními institucemi na místní úrovni. Ve své činnosti se řídí touto Ústavou, církevními řády a usneseními církevních orgánů vydanými v souladu s Ústavou a církevními řády.
(2) Náboženská obec je oprávněna vlastním jménem a na vlastní účet vstupovat do práv a povinností, nabývat majetek a nakládat s ním, sjednávat smlouvy se třetími osobami v souladu se svými úkoly; tato Ústava, Organizační řád či Hospodářský řád církve stanoví, ve kterých případech je podmínkou platnosti a následné účinnosti smluvních ujednání předchozí souhlas k tomu příslušného vyššího církevního orgánu. Bez předepsaného souhlasu je smluvní ujednání od počátku neplatné i vůči třetím osobám. Náboženská obec je též oprávněna vlastním jménem a na vlastní účet sjednávat podle obecných pracovněprávních předpisů smlouvy a dohody se svými zaměstnanci (např. správce budovy – sborovník, varhaník, účetní, úklid apod.), pokud není usnesením diecézní rady stanoveno jinak.
(3) V rámci náboženské obce uskutečňuje ve vztahu k poslání církve ve veřejné sféře svou činnost Farní úřad v rozsahu a způsobem stanoveným Organizačním řádem a Řádem duchovenské služby v mezích státních zákonů (církevní sňatky, vyučování náboženství ve státních školách apod.). Farní úřad je veden duchovním s kněžským svěcením, ustanoveným v náboženské obci, který za svou činnost odpovídá biskupovi.
(4) Organizační řád blíže upravuje postavení a úkoly náboženské obce a Farního úřadu.

SPRÁVNÍ ORGÁNY NÁBOŽENSKÉ OBCE

Článek 19
ZÁKLADNÍ ORGÁNY NÁBOŽENSKÉ OBCE

Náboženská obec má tyto správní orgány
a) shromáždění náboženské obce jako nejvyšší orgán,
b) radu starších jako výkonný a statutární orgán,
c) revizory či revizní finanční výbor jako kontrolní orgán,

Článek 20
SHROMÁŽDĚNÍ NÁB OŽENSKÉ OBCE

(1) Shromáždění náboženské obce tvoří zletilí členové církve uvedení v seznamu členů náboženské obce.
(2) Shromáždění náboženské obce jako její nejvyšší orgán projednává a rozhoduje v duchu poslání církve všechny zásadní věci náboženské obce, zejména zásadní věci týkající se její existence a činnosti, hospodaření, nabývání a převodu majetku a obdobných záležitostí; tato Ústava, Organizační řád nebo Hospodářský řád stanoví, ve kterých případech podléhá rozhodnutí shromáždění náboženské obce schválení vyšším církevním orgánem, aby takové rozhodnutí nabylo platnosti.
(3) Shromáždění náboženské obce volí na funkční období šesti let
a) předsedu a nejméně dva další členy rady starších spolu s náhradníky členů,
b) revizory účtů nebo nejméně tříčlenný revizní finanční výbor, spolu s náhradníky,
c) zástupce – laiky pro diecézní shromáždění, spolu s náhradníky,
d) zástupce – laiky pro církevní sněm, spolu s náhradníky. Volitelným je v den volby alespoň osmnáctiletý, právně způsobilý, mravně a občansky bezúhonný člen církve vedený v seznamu náboženské obce; do funkce pod písm. a) a b) nelze zvolit člena církve, který je zaměstnancem náboženské obce. Bližší podmínky volitelnosti pro jednotlivé funkce může stanovit Organizační řád.
(4) Shromáždění náboženské obce svolává rada starších podle potřeby, nejméně však jednou za rok, a to vždy nejpozději 15 dní před konáním diecézního shromáždění. Shromáždění náboženské obce musí být svoláno též na žádost diecézní rady nebo na žádost nejméně jedné třetiny členů náboženské obce, a to nejpozději do 30 dnů od doručen( této žádosti, obsahující důvody pro svolání a navrhovaný program jednání. Svolání se děje nejméně 6 dní přede dnem konání shromáždění vyhlášením při nedělních bohoslužbách a současně vyvěšením pozvánky na místě ve sboru určeném pro oznamování zpráv členům.
(5) Řádně svolané shromáždění náboženské obce je způsobilé jednat a usnášet se, jeli podle prezenční listiny přítomen alespoň počet členů náboženské obce přesahující počet zvolených členů rady starších.
(6) Organizační řád blíže upravuje působnost shromáždění náboženské obce, dále postup pro jeho svolávání, způsobilost k jednání a usnášení, dále podmínky volitelnosti do orgánů náboženské obce a okolnosti, které jsou překážkou pro zvolení a výkon funkce.

Článek 21
RADA STARŠÍCH

(1) Rada starších je správním a výkonným orgánem náboženské obce. Spolu s duchovní správou pečuje o křesťanský život v náboženské obci, provádí usnesení shromáždění náboženské obce a vyšších církevních orgánů a zajišťuje běžné záležitosti náboženské obce. Je orgánem statutárním, který je oprávněn činit ve všech věcech právní úkony náboženské obce; jsou-li právní úkony náboženské obce podle této Ústavy nebo podle Organizačního řádu či Hospodářského řádu vázány na souhlas vyššího církevního orgánu, může je rada starších učinit teprve po doručení tohoto souhlasu, jinak jsou od počátku neplatné i vůči třetím osobám (čl. 7 této Ústavy).
(2) Členy rady starších jsou předseda rady starších zvolený shromážděním náboženské obce, farář a případně další v náboženské obci ustanovení duchovní a další nejméně dva laici zvolení z řad členů shromážděním náboženské obce (čl. 20 odst. 3, písm. a) Ústavy).
(3) Rada starších se ustaví na svém prvním (ustavujícím) zasedání, svolaném předsedou rady starších nejpozději do 15 dnů od svého zvolení. Na ustavujícím zasedání zvolí z řad svých členů místopředsedu a finančního zpravodaje, popřípadě též další funkcionáře rady starších (např. zapisovatele či tajemníka, správce budov apod.). Poté složí do rukou biskupa nebo jeho zástupce slib věrného a odpovědného plnění úkolů, jež jsou radě starších Ústavou a církevními řády svěřeny. Složení rady starších a rozdělení funkcí oznamuje rada starších nejpozději do 10 dnů po ustavujícím zasedání diecézní radě stejnopisem podepsaného zápisu z ustavujícího zasedání rady starších, k němuž se přikládá stejnopis podepsaného zápisu ze shromáždění náboženské obce.
(4) Řádně svolaná rada starších je způsobilá jednat a usnášet se, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů; usnesení se přijímá nadpoloviční většinou hlasů přítomných, pokud Organizační řád nebo Hospodářský řád nepředepisuje vyšší kvalifikovanou většinu.
(5) Za radu starších jménem náboženské obce jedná společně předseda nebo místopředseda a farář. Písemné právní úkony, z nichž vznikají práva či povinnosti (smlouvy apod.), podepisují společně předseda nebo místopředseda rady starších, finanční zpravodaj a farář, jinak jsou od počátku i vůči třetím osobám neplatné. Pokud je podle této Ústavy nebo podle Organizačního řádu či podle Hospodářského řádu potřebný k právnímu úkonu náboženské obce souhlas vyššího církevního orgánu (odst.1), je bez tohoto souhlasu právní úkon od počátku neplatný i vůči třetím osobám, a to i v případě, že byl řádně jménem náboženské obce podepsán.
(6) K plnění svých úkolů a úkolů náboženské obce může rada starších zřizovat komise složené z členů náboženské obce; komise jsou iniciativními a poradními orgány rady starších a jsou jim svěřovány dílčí úkoly. Podrobnosti o zřizování komisí a zásadách jejich činnosti upravuje Organizační řád.
(7) Organizační řád blíže upravuje působnost rady starších, dále postup pro její svolávání, jednání a rozhodování, spolu s Hospodářským řádem dále upravuje náplň činnosti finančního zpravodaje.

Článek 22
REVIZOŘI, REVIZNÍ FINANČNÍ VÝBOR

podané odvolání má odkladný účinek. Rozhodnutí ústřední rady je konečné. Tím není dotčena působnost Právní rady. (2) Diecézní rada, která jmenovala zmocněnce, je oprávněna určovat mu konkrétní úkoly, které však nesmí překročit rozsah běžné působnosti rady starších. Zmocněnec je povinen svolat shromáždění náboženské obce ke zvolení rady starších ve lhůtě stanovené usnesením diecézní rady. (3) Organizační řád církve blíže upraví záležitosti v tomto článku uvedené.

DUCHOVNÍ SPRÁVA V NÁBOŽENSKÉ OBCI

(1) Kontrolu hospodaření náboženské obce provádějí revizoři nebo nejméně tříčlenný revizní finanční výbor. Revizní finanční výbor se ustaví na svém prvním (ustavujícím) zasedání, svolaném jeho nejstarším členem; na tomto zasedání zvolí svého předsedu, popřípadě též místopředsedu a složí slib věrného a odpovědného plnění úkolů, jež jsou reviznímu finančnímu výboru svěřeny Ústavou a církevními řády; slib skládají do rukou biskupa nebo jeho zástupce. Revizoři a revizní finanční výbor nejsou podřízeni či nadřízeni radě starších a odpovídají za svoji činnost pouze shromáždění náboženské obce.
(2) Revizoři či zástupci revizního finančního výboru jsou oprávněni účastnit se s hlasem poradním jednání rady starších. Revizoři – revizní finanční výbor se vyjadřují k projednávaným záležitostem hospodářské povahy, provádějí kontrolu účetní závěrky a hospodaření a vyjadřují k nim stanovisko na zasedání shromáždění náboženské obce, vyjadřují se k návrhu rozpočtu, předkládaného ke schválení shromáždění náboženské obce. Dále jsou oprávněni navrhovat radě starších nebo shromáždění náboženské obce opatření k odstranění zjištěných nedostatků a požadovat zprávu o jejich plnění. Podrobnosti o působnosti revizorů či revizního finančního výboru, dále o svolávání, jednání a usnášení revizního finančního výboru stanoví Organizační řád, popřípadě též Hospodářský řád.

Článek 23
ZMOCNĚNEC DIECÉZNÍ RADY

(1) Radu starších, která neplní své povinnosti, jedná v rozporu s touto Ústavou nebo s církevními řády či s usneseními oprávněných církevních orgánů, anebo radu starších, jejíž složení neodpovídá této Ústavě a církevním řádům, či nebyla zvolena v souladu s řády církve, může diecézní rada rozpustit a na přechodnou dobu do zvolení nové rady starších pověřit výkonem funkce rady starších svého zmocněnce, jmenovaného usnesením diecézní rady. Zmocněnec zajišťuje běžnou činnost správy náboženské obce v působnosti rady starších a jejího předsedy; nesmí však činit právní úkony, které by byly nad rámec této běžné činnosti. Proti rozhodnutí diecézní rady je přípustné odvolání k ústřední radě, které lze podat nejpozději do 15 dnů od doručení rozhodnutí diecézní rady; včas

Článek 24 VEDENÍ DUCHOVNÍ SPRÁVY V NÁBOŽENSKÉ OBCI

Vedení duchovní správy v náboženské obci přísluší faráři ustanovenému pro tuto náboženskou obec. Úkoly duchovní správy či některé z těchto úkolů případně vykonávají pod vedením faráře též další, v náboženské obci ustanovení, duchovní. K vedení duchovní správy přísluší též zastupování náboženské obce v těchto věcech, vedení Farního úřadu a zastupování církve ve věcech Farního úřadu.

Článek 25
FARÁŘ

(1) Farář je duchovní, který vede a plní úkoly duchovní správy v obvodu náboženské obce, v níž je podle církevních řádů ustanoven, vede plněni úkolů duchovní správy, vykonávané případnými dalšími duchovními ustanovenými v náboženské obci, zastupuje náboženskou obec ve všech věcech duchovní správy a jedná jménem církve ve věcech působnosti Farního úřadu. (2) Farář je odpovědný za řádné plnění veškerých úkolů duchovní správy v náboženské obci, které vykonává sám či spolu s ním a pod jeho vedením další duchovní ustanovení v náboženské obci (čl. 10 odst. 2 a 3 této Ústavy). (3) Farář je odpovědný za řádné vedení a plnění úkolů Farního úřadu, tvořeného farářem, popřípadě dalšími duchovními ustanovenými v náboženské obci; činnost Farního úřadu spočívá v plnění poslání a úlohy církve ve veřejné správě podle církevních řádů (čl. 18 odst. 3 této Ústavy) ve shodě se státními zákony. (4) Farář, jako člen rady starších, je povinen účastnit se jednání a činnosti rady starších a podporovat ji v plnění úkolů stanovených jí touto Ústavou a církevními řády. Farář může být volen v radě starších do kterékoliv funkce, vyjma funkce předsedy a finančního zpravodaje.

(5) Faráře, popřípadě další duchovní v náboženské obci, ustanovuje svým usnesením diecézní rada na návrh biskupa, po předchozím projednání v náboženské obci; při ustanovení se postupuje podle církevních řádů. (6) V náboženské obci, v níž není ustanoven farář, je duchovní správa svěřena administrátorovi. (7) Bližší náležitosti vedení duchovní správy v náboženské obci a administrování upravuje Organizační řád a Řád duchovenské služby.

c) rozdělením na dvě či více diecézí, čímž zaniká dosavadní diecéze a právními nástupci zaniklé diecéze jsou nové diecéze vzniklé rozdělením, a to v rozsahu podle usnesení církevního sněmu, jímž bylo o rozdělení rozhodnuto, d) zrušením diecéze bez právního nástupce, s nímž je spojena likvidace; způsob a postup likvidace a naložení s likvidačním zůstatkem určuje církevní sněm v usnesení, jímž rozhodl o zrušení diecéze. (7) Organizační řád blíže upravuje náležitosti vzniku, územních změn a zániku diecéze.

Krátký odkaz na článek (shURL): http://www.ccshpraha.cz/aa

Odběr novinek E-mailem

Pražská diecéze CČSH

Nejnovější komentáře

Nejnovější z našich rubrik

Kalendář událostí

25.listopad 2017, so, 17:00
Pěvecký a houslový podzim
27.listopad 2017, po, 18:00
Operní večer na Žižkově
28.listopad 2017, út, 17:30
Romsko-česká bohoslužba na Žižkově
06.prosinec 2017, st, 18:00
Žižkovský operní večer
12.prosinec 2017, út, 18:00
Operní večer v Kutné Hoře
19.prosinec 2017, út, 14:00
Přednáška „Význam Vánoc a jejich tradice“ v Modřanech
                          -- reklama --

125x125


Tyto webové stránky používají k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie.

Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie. Další informace

Rozumím

Abychom vyhověli novému legislativnímu nařízení EU, musíme, jako naprostá většina všech stránek na internetu, získat souhlas návštěvníků s použitím cookies.

Cookie je krátký textový soubor, který navštívená webová stránka odešle do prohlížeče. Umožňuje webu zaznamenat informace o vaší návštěvě, například preferovaný jazyk a další nastavení. Příští návštěva stránek tak může být snazší a produktivnější. Soubory cookie jsou důležité. Bez nich by procházení webu bylo mnohem složitější.

Soubory cookie slouží k celé řadě účelů. Používáme je například k ukládání vašich nastavení bezpečného vyhledávání, k výběru relevantních reklam, ke sledování počtu návštěvníků na stránce, k usnadnění registrace nových služeb a k ochraně vašich dat.

Detailní informace naleznete třeba zde